Když si představíme řeku, obvykle si představíme tekoucí vodní tok, který se klikatí krajinou. Řeka je však mnohem víc než to: její nedílnou součástí je přirozeně i záplavové území. Záplavová území jsou oblasti, do kterých se dostávají povodňové vody řeky. Jsou tedy částí říčního koryta, která je občas mokrá a občas suchá. Při povodních síla vody na některých místech zvedá písek a hlínu z koryta řeky a jinde je ukládá. Vzniká tak rozmanitá říční niva, která se dodnes neustále mění – je to mozaika zvláštních biotopů pro četné rostliny a živočichy. Tyto biotopy mohou být na velmi malém prostoru dočasně zcela suché až extrémně vlhké. Schematický přehled říční nivy v severoněmecké nížině ukazuje tyto zóny jako příklad.

SLEPÁ RAMENA:

jsou od řeky oddělená, mělká boční ramena. Jsou to stojaté vody a zaplavují se pouze během povodní. Ve střední Evropě patří k druhově nejbohatším vodám. Pro štiku nebo vzácného piskoře pruhovaného jsou ideálními místy reprodukce.

V přírodě se jejich uspořádání může lišit a jsou často dále od sebe.

NIVNÍ LOUKY:

vznikly původně vykácením lužního lesa. Pravidelně jsou zaplavovány a poskytují ideální domov pro rostliny, jako je rozrazil dlouholistý. Jeho semena se šíří také plavením v řece. Roste zde také vzácná jarva žilnatá.

V živočišné říši jsou tyto louky oblíbené u různých obojživelníků, motýlů, kobylek a ptáků, jako je ohrožená koliha velká,  čáp bílý a čejka chocholatá. S trochou štěstí můžete v rákosí zahlédnout menší ptáky, jako je např. strnad rákosní, jak zde hledá semínka, hmyz a červy.

TVRDÝ LUŽNÍ LES:

roste dále od řeky na výše položených oblastech. Sem se běhěm 100 dní v roce dostnete jen v holinkách. V ostataních dnech zde však může být i dost sucho.  Střídání vlhkých a suchých podmínek vytváří v tomto lese domov pro širokou škálu živočichů a rostlin.

Patří k druhově nejbohatším biotopům ve střední Evropě. Typickými stromy jsou jilm vaz, dub letní a jabloň lesní. Je také velmi oblíbený u vážek, motýlů, brouků a ptáků, jako je vzácný strakapoud prostřední.

Je však také domovem ohrožených druhů vážek - jako je šídlo zelené, obojživelníků - jako je kuňka obecná, a vzácných vodních rostlin, jako je řezan pilolistý.

MĚKKÝ LUŽNÍ LES:

roste na březích řek a je často zaplavován po dlouhou dobu, až 200 dní v roce. Rostliny, které mají rády vlhko a mokro, se zde cítí obzvláště dobře. Patří mezi ně vrba, topol a olše, ale také trávy, jako je chrastice rákosovitá.

Bobr

Bobr je zvíře, které rádo pokácí nějakou tu vrbu. Pokud se chcete o tomto velkém hlodavci dozvědět více, podívejte se na blog Nadace Loki Schmidtové o bobrech.

Ryba, která píská

Piskoř pruhovaný nebo taky piskoř páskovaný je  ryba z čeledi sekavcovitých. Dokáže kyslík přijímat nejen pomocí žaber, ale také polykáním vzdušného kyslíku, který  v případě ohrožení uvolňuje análním otvorem, což vydává pískavé zvuky.